Perná 28.6.

Po dopolední premiéře ve Velké ceně Přerova jsme se v neděli odpoledne přesunuli jen o čtyři kilometry dál do Perné. Tentokrát už nás čekala dobře známá Starojícká liga, kterou jsme letos navštívili už několikrát. Věřili jsme, že právě tady by to mohlo konečně cinknout. Ne proto, že by konkurence byla slabší, právě naopak. I zde padají útoky kolem hranice 14 sekund a každá desetina rozhoduje. Věřili jsme hlavně našim dětem. Bylo na nich vidět odhodlání, chuť uspět a také vědomí, že na ty nejlepší výkony skutečně mají. Stejně jako v celé lize se běžel pouze jeden pokus požárního útoku, bez štafet. Prostor na opravu tedy neexistoval. Jako první nastoupilo družstvo starších B. Předvedlo soustředěný a bojovný výkon, který zastavil časomíru na hodnotě 15,87 sekundy. V tu chvíli bylo jasné, že tentokrát to vyšlo. Obrovská radost, úsměvy na tvářích a zasloužená odměna v podobě nádherného 2. místa. Krásná tečka za celodenním úsilím. Úspěch Béčka ještě více nabudil družstvo starších A. Od startu bylo vidět obrovské odhodlání. Bleskové zapojení hadic na základně, perfektně zapojená savice s košem v kádi a první terč... nádherných 14,78 sekundy. V tu chvíli jsme všichni cítili, že je zaděláno na fantastický výsledek. Jenže požární sport umí být někdy neuvěřitelně krutý. Druhý terč se dlouho nedařilo sestříknout a výsledný čas se zastavil až na hodnotě 16,44 sekundy. Sen o medaili se během několika okamžiků rozplynul a nakonec z toho bylo 5. místo z 12 družstev. Byl to velmi emotivní závěr dlouhého a horkého dne. Radost z krásného úspěchu jednoho družstva vystřídaly slzy smutku druhého. Takový je ale sport. Někdy rozhodují pouhé desetiny sekundy, jindy jediný okamžik na terči.